Všichni se jednou proměníme v prach. | iamdeadalready.blog.cz

Cítím se jak sračka

14. února 2017 v 23:11 | Donald Black
Je jedenáct v noci. Vstávám v pět ráno. Nechce se mi spát. Je mi na hovno. Cítím se jako sračka. Odpad. Cítím se sám, zkurveně sám. Ten pocit mě užírá. Ani s nikým být nechci, nechci někomu dalšímu kazit život. Já jsem ta zkáza, to zlo, to špatné. Chtěl bych se vypařit, zmizet, navždy, aby o mně nikdo nevěděl. Nesnáším se.
Byl jsem u dědy na večeři a koukal jsem na své osmileté já na fotkách z dětství. Co se stalo tomu hyperaktivnímu, usměvavému klukovi se štěstím, které mu září z očí? Chtělo se mi brečet, ale nemohl jsem. Vlastně jsem už dva roky neuronil ani slzu, prostě to nejde, jsem emocionálně hodně plochej, vlastně necítím nic, jenom marnost a zmatek.
Chtěl bych vymazat všechno z hlavy, abych nebyl totální kretén s absolutním nezájmem k čemukoliv.
Baví mě snad jen projebávat peníze. Zas jsem prakticky bez peněz, klasicky. Jsem nemocnej a blbej, tupej a neměl bych vůbec mezi normální lidi, kteří si zaslouží štěstí a radost, já to nejsem ani náhodou.
Celý dny jsem zavřenej doma. Sám. Ani nikam chodit nechci, prostě je mi asi nejlíp, když spím. Což bude dneska zázrak, jestli vůbec usnu.
Co mě tak může zachránit? Měl bych se nad sebou zamyslet? Vždyť já o to nemám asi ani zájem.
Nevím, co v životě chci. Nevím, co bych chtěl dělat, jsem prostě nepoužitelnej a hloupej.
Kdyby někdo četl tenhle blog, musel by si klepat na čelo, co tady píše za ztracenýho a bezcennýho idiota. Pardon, ale musím to ventilovat alespoň nějak, když už to nechci sdělovat někomu kolem sebe.
Cítím se jak sračka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siginitou Siginitou | Web | 15. února 2017 v 19:13 | Reagovat

Přesně se v tom vidím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama